|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny
Nováková, Monika ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita života pacientů po transplantace ledviny" porovnává kvalitu života před transplantací a po transplantaci. Cílem práce bylo zmapovat kvalitu života u pacientů před a po transplantaci ledvin v několika dimenzích: fyzické fungování, fyzická omezení, všeobecné zdraví, vitalitu, sociální fungování, emoční problémy a duševní zdraví. Teoretická část práce prezentuje onemocnění ledvin, průběh transplantace ledvin a kvalitu života. V empirické části je prezentována metoda sběru dat, realizace vlastního šetření a přehled vlastních výsledků práce. Metodou výzkumného šetření byl standardizovaný dotazník SF-36 doplněný o sociodemografické a zdravotní údaje vlastní konstrukce. Dotazníky byly distribuovány pacientům navštěvující ambulanci nefrologie v IKEM, kteří podstoupili transplantaci ledviny. Výsledky: Kvalita života respondentů po transplantaci ledvin byla ve srovnání se stavem před transplantací lepší v těchto oblastech: vnímání vlastního zdraví, chůze po schodech do jednoho patra, chůze po schodech do více pater, chůze po ulici sto metrů, zvládání množství práce, menší potíže během každodenních činností. Bolesti méně bránily v práci a zaměstnání. Pozitivní posun proběhl u pocitu elánu, pocitu nervozity, pocitu deprese, pocitu klidu a pohody, pocitu naplnění energií, pocitu...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s hemodialyzačním katétrem v chronické dialyzačním programu
Horniková, Renata ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřování hemodialyzačních katétrů. Hemodialyzační katétr je nedílnou součástí každé eliminační metody a bez funkčního hemodialyzačního katétru není hemodialýza možná. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jak se liší péče o hemodialyzační katétry na jednotlivých pracovištích. Teoretická část práce předkládá poznatky o anatomii a fyziologii ledvin, patofyziologii ledvin, eliminačních metodách, cévních přístupech a konkrétně popisuje hemodialyzační katétry a ošetřovatelskou péči o ně. Empirická část práce představuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které probíhalo na vybraných pracovištích Fakultní nemocnice Motol a na vybraných střediscích Fresenius Medical Care. Cílovou skupinou respondentů byly sestry pracující na těchto pracovištích. Do statistického zpracování dat bylo v závěru šetření zahrnuto 75 řádně vyplněných dotazníků. Získaná data jsou prezentována ve výsečových a sloupcových grafech a tabulkách a tyto data jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na typ pracoviště a na stupeň dosaženého vzdělání respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že byly statisticky významné rozdíly, zejména ve znalostech v oblasti výměně krytí, odběrů krve z dvojcestného hemodialyzačního katétru, odstraňování katétru,...
|
|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Pacient na domácí hemodialýze z pohledu zdravotnického záchranáře
KŘIVÁNEK, Martin
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku domácí hemodialýzy se zvláštním zřetelem k roli zdravotnického záchranáře při řešení akutních problémů s ní spojených. Práce je zpracována jako teoretická, metodou review a syntézy. Jejím cílem je shrnout současné poznatky o selhání ledvin a možnostech jejich léčby, popsat princip domácí hemodialýzy, její přínosy a nevýhody pro pacienta a jeho rodinu. Zvláštní pozornost přitom věnuje rizikům spojeným s tímto způsobem očišťování krve a řešení nastalých komplikací z pohledu přednemocniční péče. K dosažení svého záměru práce nastiňuje a porovnává aktuální pohledy na danou problematiku u nás i v zahraničí na základě dostupné literatury. Vychází přitom z odborných knih, učebnic i vědeckých studií. Úvodní část sumarizuje stavbu, funkci a nejčastější příčiny selhání ledvin a nastiňuje možnosti její léčby, aby dále mohla podrobněji představit obecné i specifické postupy zdravotnického záchranáře při domácí hemodialýze. Vědeckým přínosem práce je právě tato syntéza dosavadních poznatků a léčebných postupů a zároveň definování dosud neřešených či nedořešených otázek. V části věnované domácí hemodialýze, která je dosud ještě poměrně málo rozšířená, upozorňuje zejména na skutečnost, že zatím ještě nejsou dostatečně podrobně definovány postupy záchranáře reagující na specifické komplikace s touto léčebnou metodou. Práce tudíž dochází k závěru, že z výše uvedených důvodů se při řešení problémů vznikajících při domácí hemodialýze musí zdravotnický záchranář z velké části opírat o obecně platné zásady pro poskytování přednemocniční péče. Na tomto poli tedy zůstává otevřený prostor pro další teoretický výzkum i případné rozpracování praktických kroků zacílených konkrétně na komplikace domácí hemodialýzy.
|
|
|
Výživa dialyzovaných pacientů
BOHÁČOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Výživa dialyzovaných pacientů" se zabývá výživou u pacientů, kteří dochází pravidelně na dialyzační léčení. Cílem práce je zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování dialyzovanými pacienty. V teoretické části se věnuji anatomii a fyziologii ledvin, poté se zmiňuji o selhání ledvin a eliminačních metodách. Největší část věnuji výživě, kde popisuji základní živiny, vitaminy a minerály, jejichž množství je pro výživu dialyzovaných pacientů specifické. V závěru se zaměřuji na vhodné a nevhodné potraviny pro dialyzované pacienty. Praktickou část jsem zpracovávala pomocí kvantitativní metody prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který obsahoval 34 otázek. Kvantitativního šetření se účastnilo 30 respondentů docházejících pravidelně na dialyzační léčbu. Výsledky výzkumu ukázaly, že 17 respondentů z 30 dodržuje dietní opatření pro dialyzované pacienty. V této době, kdy je tolik možností správné edukace, 57% není uspokojující výsledek. Důvodem je možná to, že ani jeden z respondentů nebyl informován o dietním režimu od nutričního terapeuta. Jako návrh řešení bych doporučovala, aby u pravidelných kontrol a tzv. velkých odběrů, kdy se jednou za měsíc odebírá krev na množství minerálů a dalších látek, byl přítomen nutriční terapeut. Nutriční terapeut by tak viděl, čeho má pacient nadbytek, nebo naopak nedostatek a doporučil by ihned vhodnou úpravu jídelníčku.
|
|
| |
|
|
Výživa u dialyzovaných pacientů
MARTÍNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce ,,Výživa u dialyzovaných pacientů", kterých je v současné době v České republice okolo 6 000, se zabývá výživou u pacientů, kteří pravidelně dochází na dialyzační léčbu. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii ledvin, dále jsou v této části rozebírána stádia selhání ledvin a možnosti náhrady funkce ledvin. Dále je teoretická část zaměřena na dietní opatření u dialyzovaných pacientů, na vhodné a nevhodné potraviny a technologickou úpravu. Cílem práce je zmapovat informovanost pacientů a jejich rodin ohledně diety dialyzovaného pacienta a zhodnotit jídelníčky u těchto pacientů, zhodnotit zastoupení základních živin, draslíku, fosforu a vápníku v jejich dietě. Praktická část byla provedena prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Výzkumného šetření se účastnilo šest respondentů, kteří pravidelně dochází na dialýzu. Na základě vyhodnocení týdenního jídelníčku každého respondenta a propočítání denních doporučených hodnot byl výsledek velice negativní. Všichni respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Stejně tomu tak bylo i u základních živin. Pozitivním zjištěním bylo, že omezování draslíku se daří všem respondentům a omezování fosforu většině. Pouze jeden respondent splňuje doporučené množství vápníku pro dialyzované pacienty. Z výsledků je zřejmé, že pouze jeden respondent dodržuje dietní opatření. Většina pacientů nedokázala uvést, jaké jsou pro ně vhodné a nevhodné potraviny. Bohužel je to zapříčiněno tím, že žádný z respondentů neuvedl nutričního terapeuta nebo terapeutku jako zdroj informací o dietním opatření.
|
|
|
Potřeby pacientů podstupujících dialyzační léčbu
HORNOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je zaměřena na pacienty s chronickým onemocněním ledvin. V teoretické práci byly shrnuty základní informace o selhání ledvin což je stav, při kterém ledviny přestanou z těla vylučovat odpadní látky, a o možných léčebných metodách tohoto onemocnění, kterými jsou zejména hemodialýza, dále pak peritoneální dialýza a transplantace. Nejdůležitější je ovšem co nejdříve onemocnění diagnostikovat a zahájit tak včas možnou léčbu. Dále jsme se v této části zabývali fyziologickými, psychickými a sociálními potřebami. Je nezbytné, aby ošetřovatelský personál znal všechny potřeby pacientů. Jestliže pacient v některé z oblasti potřeb strádá, může se to projevit na jeho fyzické, psychické i sociální stránce. Na druhou stranu, pokud jsou všechny pacientovy potřeby uspokojeny, cítí se klidně a vyrovnaně. Pokud pochopíme všechny pacientovy potřeby, můžeme se lépe orientovat v problematice daného onemocnění a zvýšit tak kvalitu ošetřovatelské péče. V praktické části bakalářské práce jsme se zabývali kvalitativním výzkumem potřeb pacientů. Našimi cíli bylo zjistit, jaké potřeby mají pacienti během dialyzačního ošetření a jaké potřeby mají v osobním životě. Na základě těchto cílů byly vytvořeny polostrukturované rozhovory, které nám pomohly zmapovat potřeby a omezení dialyzovaných pacientů. Rozhovory byly uskutečněny s devíti pacienty, kteří podstupují hemodialyzační léčbu. Z našeho výzkumu plyne, že nejdůležitější je pro pacienty uspokojení potřeby být bez bolesti, potřeby spánku a odpočinku a potřeby tekutin. Neméně důležitou je pro pacienty také psychická podpora. Neuspokojení těchto potřeb, může vést až k frustraci či deprivaci nemocného. Naopak uspokojení potřeb člověka pozitivně motivuje a dodává mu pocit spokojenosti. Tato práce by mohla pomoci pacientů, kteří mají nově diagnostikované chronické onemocnění ledvin i pacientům, kteří již jsou v dialyzačním programu, k získání nových informací. Dále může práce sloužit studentům i již vystudovaným sestrám, k lepšímu pochopení problematiky tohoto onemocnění a nejdůležitějších potřeb i omezení dialyzovaných pacientů.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou
STACHOVÁ, Klára
Chronické selhání ledvin je často bezpříznakové a bezbolestné. Mnoho nemocných si až příliš pozdě uvědomí, že se s jejich tělem, respektive funkcí ledvin něco děje. Při ledvinném selhání vzniká komplexní metabolická porucha a dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze. Tento jev je bohužel ireverzibilní a mnoho nemocných musí posléze podstoupit hemodialyzační léčbu, která pouze nahrazuje práci ledvin, ale ledviny nevyléčí. Přestože v současné době je dialyzační technologie téměř na hranici dokonalosti, hemodialýza pro nemocného stále představuje riziko vzniku mnohých komplikací. Jejím principem je čištění krve pomocí dialyzačního přístroje. K mimotělnímu čištění je potřeba kvalitní dlouhotrvající cévní přístup, který zajistí dostatečný přívod krve do dialyzačního přístroje. Pro nemocného je prioritní záchrana života, proto musí několikrát týdně docházet do hemodialyzačního střediska. Tato léčba je především velmi fyzicky a psychicky náročná pro nemocného a jeho blízké a významně zasahuje do života nemocného. Značně ovlivní jeho životní styl a hodnoty. Při léčbě dochází k různým léčebným a ošetřovatelským doporučením ze strany zdravotnického a lékařského personálu dodržování diety se značným omezením tekutin, pravidelné užívání léků, regulace stresu aj. Cílem bakalářské práce s názvem "Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou" bylo zmapování problematiky ošetřovatelského procesu u hemodialyzovaného pacienta na základě odborné literatury. Jedná se o téma zpracované teoreticky, metodou review a syntézy. Informace byly získány z domácí i zahraniční odborné literatury a z odborných časopisů na dané téma. Hemodialýza je jednou z nejnáročnějších léčebných eliminačních metod dlouhodobého charakteru. Velmi významnou roli při hemodialýze sehrává ošetřovatelská péče, která musí být efektivní, kvalitní, a především kontinuální, jelikož nemocný dochází do hemodialyzačního střediska jen některé dni v týdnu. Ošetřovatelská péče má nezastupitelnou roli v péči o zdraví. Nemocný je před, při i po hemodialýze odkázán na kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Charakteristickým rysem moderní ošetřovatelské péče je ošetřovatelský proces, který vychází z poznání nemocného a z aktivního vyhledávání jeho potřeb. Klade důraz na promyšlenou návaznost, komplexnost péče a na individualitu nemocného. Uspokojování potřeb se v rámci ošetřovatelského procesu odehrává posloupně v dílčích krocích. Ošetřovatelský proces vyžaduje neustálou interakci sestry s nemocným. Pružnost, aktuálnost, opakovaná hodnocení, příp. změna tohoto procesu jsou výhodou nejen pro sestry, ale i pro nemocné a vedou k včasnému vyřešení problému a uspokojení potřeb nemocného. Tato práce odhaluje, že hemodialýza má velice úzký vztah s ošetřovatelským procesem a přispívá k výrazné spokojenosti nemocného. Ukazuje na důležitost plánování a vytváření ošetřovatelských diagnóz. Neméně důležitou součástí vytvoření plánu ošetřovatelské péče je zpětná vazba, nejen sestry, ale i nemocného, pro případné změny či vytvoření nového plánu péče. Získané informace o ošetřovatelském procesu u hemodialyzovaného nemocného jsou rozpracovány v jednotlivých kapitolách této bakalářské práce. Bakalářská práce je vodítkem nejen pro zkušené sestry, ale i pro studenty vysokých škol při plánování ošetřovatelského procesu a zaměření se na nejdůležitější problémy při hemodialyzačním léčení. Přispívá také k uvědomění si nutnosti vytváření a používání ošetřovatelského procesu v péči o hemodialyzované nemocné. Výsledkem práce je ucelený pohled na danou problematiku. Po usilovném a pečlivém prostudování odborné literatury vznikl studijní materiál pro studenty vysokých škol.
|
|
|
Crush syndrom v přednemocniční neodkladné péči
JENDŘEJASOVÁ, Tereza
Problematika Crush syndromu v přednemocniční péči není téma, kde by příliš často byly přinášeny nové poznatky z výzkumů odborníků. To, co je o Crush syndromu v současné době známé a dostupné se nezměnilo již desítky let. Z části je to způsobeno tím, jak složité je určit v přednemocniční neodkladné péči, zda jde opravdu o Crush syndrom nebo ještě o hypovolemický šok s následkem poškození ledvin. V České republice nemáme velká zemětřesení, naštěstí ani velké sesuvy půdy a přesto se, čas od času, takový případ vyskytne. Právě proto je v současné době stále více žádoucí, aby zdravotničtí záchranáři byli na takové výjezdy dostatečně teoreticky připraveni. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje včetně schopnosti využití těchto znalostí v praxi. V práci bylo použito kvantitativně kvalitativního výzkumu. Kvantitativní část výzkumu zmapovala pomocí anonymních strukturovaných dotazníků teoretickou znalost v problematice Crush syndromu u zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Výsledky kvantitativní části výzkumu prokázaly znalosti v problematice Crush syndromu jako velmi dobrou v obou krajích a tím se také povedlo verifikovat hypotézu. Kvalitativní část výzkumu zmapovala pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi respondenty ze Středočeského a třemi respondenty z Jihočeského kraje praktické propojení teoretických znalostí přímo v terénu u klienta s rozvíjejícím se Crush syndromem, které byly vyhodnoceny také jako dostačující k poskytování kvalitní přednemocniční neodkladné péče. Z výsledků práce je tak patrné, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského i Středočeského kraje jsou dostatečně teoreticky znalí problematiky poskytování kvalitní přednemocniční péče u klientů s rozvíjejícím se Crush syndromem.
|
host ::
RSS.